V úterý 16. dubna 2013 proběhly v učebně dějepisu workshopy od organizace Amnesty International na téma Lidská práva (pro 8. ročník) a Trest smrti (pro 9. ročník). Amnesty International je mezinárodní organizace, která byla založena v roce 1961 v Londýně, v České republice funguje od roku 1991. Zabývá se porušováním lidských práv.
Oba workshopy moderovaly lektorky z pražské pobočky AI Klára a Anička. Jak probíhal interaktivně zaměřený workshop u žáků ze třídy 8. A? Sledujte výňatky z jejich zpětných vazeb – reflexí:
Mgr. Eva Vondrková
Matěj Kouba 8. A:
Osnova:
- 1. Úvod – představení
- 2. Zamyšlení – co jsou to lidská práva?
- 3. Hra s novými identitami
- 4. Zapsání pojmů souvisejících s lidskými právy na tabuli
- 5. Informační video – Všeobecná deklarace lidských práv
- 6. Práce ve skupinách
- 7. Prezentace práce
- 8. Závěr: diskuze, shrnutí
Jak Vik 8. A:
„Ukázaly nám, že každý člověk ať je žena, nebo muž, z jakékoliv země, jakékoliv národnosti má stejná lidská práva, která jsou ale bohužel např. v Íránu, Sudánu, Vietnamu porušovány.“
„Stal jsem se na 5 minut 24letým uprchlíkem z Afgánistánu, neměl jsem vůbec žádná práva a v této hře s rolemi jsem zůstal na konci.“
Katka Füllsacková 8. A:
„Líbilo se mi, že chtěly, abychom se zapojili a pracovali s nimi. Připravily program, který nám ukázal, že lidé si jsou rovni, ať jsou bohatí, nebo chudí.“
Míša Šelongová 8. A:
„Zaujalo mě, že někde se ještě používá trest smrti ukamenováním. Probíhá to tak, že ženu zakopou do země do půl těla, přikryjí ji nějakou plachtou a házejí na ni kameny, dokud nezemře.“
Radim Salhi 8.A:
„Líbilo se mi vydávat se za někoho jiného např. za modelku pocházející z Afriky nebo 38letou nezaměstnanou ženu, která je závislá na alkoholu.“
Michal Bureš 8. A:
„Líbila se mi práce ve skupinách a jak jsme se měli vžít do jiné osoby např. majitele úspěšné firmy, jejíž akcie prudce stoupají.“
Martina Koudelková 8.A:
„Nejvíce mě zaujalo, jak se v některých zemích žije špatně a lidská práva jim tam nejspíš vůbec nic neříkají.“
Pavel Koudelka 8. A:
„Líbilo se mi, jak hodiny byly vedeny, byla tam zábava, i Anička s Klárou se hodně smály.“
Pátou a šestou vyučovací hodinu pokračoval pracovní seminář pro žáky 9. A a 9. B na téma Trest smrti. Trest smrti je vykonáván v USA, Číně, Íránu, Saudské Arábii, Iráku, Jemenu, Severní Koreji a v dalších 13 zemí. Nejvíce poprav vykonala Čína. Mezi metody poprav patří smrtící injekce, oběšení, zastřelení, stětí, elektrické křeslo, ukamenování. Tyto a ještě další informace se dozvěděli žáci ze skupinové práce a následných prezentací. V druhé části programu žáci zhlédli dokument o íránských nezletilých dětech, které neúmyslně nebo v sebeobraně zabily člověka. O jejich životě, či smrti rozhoduje rodina zabitého. Kontroverzní téma Trest smrti vyvolalo nejen u dětí mnoho emocí a rozpoutalo živou diskuzi. Co si myslí žáci 9. A a 9. B si můžete přečíst zde:
Lukáš Janota 9. A:
„…odnesl jsem si jednoznačné rozhodnutí ZAKÁZAT TREST SMRTI v méně rozvojových zemí např. Írán.“
Daniel Grün 9. A:
„…bylo to k zamyšlení… Já osobně bych trest smrti nezaváděl.“
Tomáš Dolejš 9. B:
„Dle mého rozhodnutí by se měl zavést trest smrti a být použit ve stylu „život za život“ u starších 18 let.“
Sabina Rojková 9. B:
„…já bych trest smrti zrušila po celém světě.“
Filip Opička 9. B:
„Trest smrti bych zavedl všude, ale jen pro plnoleté lidi – smrt za smrt.“
Pavel Kudrfalec 9. B:
„…přijde mně nespravedlivé odsoudit třeba 16letého kluka, který v sebeobraně zabil člověka, k trestu smrti, když to nebyl úmysl. Rodiče mrtvého by měli odpustit…“
Bára Šuranská 9. A:
„…po tomto workshopu jsem se utvrdila, že svět je nespravedlivý!!!“
Matěj Masař 9. B:
„…bavilo mě rokování naší skupiny o trestu smrti a o situaci v Severní Koreji a o druzích trestu smrti, který je nejhumánnější a nejrychlejší.“