Základní škola

PRAVIDLA HODNOCENÍ ŽÁKŮ

Nedílnou součástí výchovně vzdělávacího procesu ve škole je hodnocení žáků. Tuto činnost vykonává učitel průběžně ve výuce (ale i mimo ni) po celý školní rok.

Cílem hodnocení je poskytnout žákovi zpětnou vazbu, prostřednictvím které získává informace o tom, jak danou problematiku zvládá, jak dovede uplatnit to, co se naučil, v čem se zlepšil a v čem ještě chybuje. Součástí hodnocení musí být i konkrétní návod, jak má žák postupovat, aby případné nedostatky odstranil.

Hodnocení musí být objektivní a nesmí být zaměřeno na srovnání žáka s jeho spolužáky. Mělo by se soustředit i na individuální pokrok každého žáka, respektive na hodnocení naplnění předem stanovených požadavků. Součástí hodnocení žáka ve škole je také hodnocení jeho chování a projevu. Hodnocení nesmí v žádném případě vést ke snižování důstojnosti a sebedůvěry žáka.

Cílem pedagogické práce by mělo být posílení žákova vlastního (sebe)hodnocení, které by mělo mít u žáka větší váhu než motivace prostřednictvím známek (žák si tak doplňuje znalosti průběžně, ne jenom v případě hrozícího zkoušení).

Hodnocení prostřednictvím klasifikace je sice na naší škole převládajícím hodnocením, ale je doplňováno hodnocením slovním, protože to dokáže lépe postihnout individuální pokrok každého žáka. Kvalitní slovní hodnocení může být hodnotným východiskem pro rozhovor o výsledcích žáka s ním samotným a jeho zákonnými zástupci. Slovní hodnocení by opět nemělo mít srovnávací charakter a mělo by být čistě objektivní.

Nutností je, aby žáci byli předem seznámeni s výukovými cíli a očekávanými výstupy pro daný ročník .

Závazné formy hodnocení:

1) Průběžné hodnocení žáka

Alespoň 2 x v průběhu každého pololetí je žák hodnocen ze všech povinných vzdělávacích předmětů. V tomto období učitel intenzivněji spolupracuje s rodiči – jinak rodiče mají právo na poskytování informací kdykoli během pololetí.

1) Vysvědčení resp. výpis z vysvědčení

Hodnocení žáka na vysvědčení musí vystihnout úroveň, které dosáhl žák v daném pololetí školního roku ve všech vyučovacích předmětech.

2) Výstupní hodnocení

Výstupní hodnocení vydáváme žákům v závěru klasifikačního období 1. pololetí posledního ročníku školní docházky, popř. v 5. a 7. třídě, kdy žáci odcházejí na výběrové školy. Obsahuje vyjádření o možnostech a nadání žáků, předpokladech pro další vzdělávací dráhu, o chování v průběhu povinné školní docházky, o osvojování klíčových kompetencí, případně další významné skutečnosti ovlivňující vzdělávání žáků.

Podrobná pravidla pro hodnocení žáků jsou zpracována v Klasifikačním řádu školy schváleném dne 1. 3. 2005, který byl vydán po projednání v pedagogické radě školy a který je v souladu s ustanoveními zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) a na základě vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky.

AUTOEVALUACE ŠKOLY

Pokud má ve škole dojít k zefektivnění a zkvalitnění vzdělávání a výchovy, musí škola nutně věnovat pozornost procesu vnitřního hodnocení školy (autoevaluace).

Hlavním cílem je zhodnocení stavu – tj. zjištění, jak funguje školní vzdělávací program, škola, jaké je prostředí školy, v němž se realizuje výuka. Tyto informace slouží jako zpětná vazba, prostřednictvím níž jsou vyvozovány kroky vedoucí právě ke zkvalitnění procesu výuky a školního vzdělávacího programu.

1. Oblasti autoevaluace

• materiální, ekonomické, hygienické a další podmínky ke vzdělávání

• průběh vzdělávání

• výsledky vzdělávání

• školní klima a vzájemné vztahy s rodiči a ostatními subjekty

• řízení školy, kvalita personální práce, kvalita dalšího vzdělávání pedag. pracovníků

• soulad realizovaného ŠVP s RVP pro základní vzdělávání

2. Cíle a kritéria autoevaluace

Cílem je zajistit aktuální informace o stavu školy a tím získat podklady pro plánování a realizaci dalšího rozvoje školy.

Kritéria autoevaluace jsou stanovována pro jednotlivé dílčí cíle, které si škola stanovuje na každý školní rok a (v plánu práce pro každý školní rok).

3. Nástoje autoevaluace

a) velká pozornost je věnována klimatu školy; pro vyhodnocení tohoto bodu platí především tato kritéria:

• Identifikují se žáci a personál se školou, jsou na ni hrdi?

• Je přijímání rodičů a návštěvníků vstřícné?

• Hraje vedení školy pozitivní úlohu při budování dobré atmosféry ve škole?

• Charakterizuje práci školy na obou stupních smysl pro férovost a spravedlivost?

• Je morálka žáků a personálů vysoká?

• Jsou dobré vztahy mezi pracovníky, mezi pracovníky a žáky a mezi žáky navzájem?

• Jsou požadavky pracovníků na kázeň žáků (ale i vlastní) vysoké, ale přiměřené?

• Je prostředí školy příjemné a bezpečné?

b) rozbor dokumentace školy

c) rozhovory s učiteli, rodiči (zákonnými zástupci)

d) dotazníky pro rodiče, žáky, učitele, schránka důvěry

e) srovnávací prověrky, dovednostní testy

Prověrky jsou zadávány z důvodu porovnání úrovně žáků v paralalních ročnících, zpracovávají je a porovnávají je učitelé jednotlivých vzdělávacích oblastí.

Dovednostní testy (Cermat) zadáváme v 5. a 9. ročnících; v nichž děti nejvíce základní školu opouštějí. Testy zpracovávají nezávislí odborníci a vyhodnocují je v porovnání s republikovými výsledky.

Takto zajišťujeme zpětné vazby, korigování nesprávností, popř. úprav v koncepci školy.

f) hodnocení práce pedagogů.

• Výuková oblast

- hospitace (metody práce, nápaditost, hlavní cíle…)

- klasifikace a hodnocení žáků

- úroveň žákovských prací (sešity, výkresy, výrobky…)

- srovnávací prověrky, testy

• Výchovná oblast

- přístup k dětem, obětavost, autorita

- respektování poruch učení

- dbaní na vnitřní řád (mj. i dozory)

- prostředí (pořádek, výzdoba)

• Administrativa

- úroveň dokumentace (přesnost, včasnost)

- včasnost a přesnost plnění úkolů

• Organizace školy

- vedoucí metodických orgánů

- kabinety a funkce

• Jednání s rodiči

• Třídní učitel

- vztahy v kolektivu třídy, ovlivňování, prevence problémů

- fungování vnitřního řádu školy

- vzhled třídy

- úroveň čtvrtletního a pololetního hodnocení třídy (popř. výstupního)

- sledování vývojových poruch

- oficiální dokumentace třídního učitele

• Vztahy na pracovišti

• Další hlediska

- sebevzdělávání, rozšiřování kvalifikace

- granty,projekty, pedagogická tvořivost

- ochota, obětavost, nápady, iniciativa (mj. akce mimo výuku a školu, soutěže…)

- reprezentace školy (soutěže, akce mimo školu)

4. Časové rozvržení autoevaluační činnosti

• hospitační činnost (v průběhu celého školního roku)

• sebehodnocení práce učitelů a hodnocení ředitelem školy za uplynulý školní rok (začátek šk. roku)

• projednání struktury vlastního hodnocení školy s pedag. radou – plán práce (§ 9 vyhlášky č. 15/2005 Sb.) (do konce září)

• dovednostní testy žáků – Cermat (únor), jejich hodnocení (duben…)

• mapa školy (dle potřeby)

• srovnávací prověrky (průběžně po celý školní rok)

• dotazníky na klima školy (1x za 2 roky)

• rozhovory s učiteli, rodiči a žáky, výstupy z jednání školské rady (průběžně)

• vnímání školy okolím a prezentace školy (průběžně)