Letní tábor Osika
Letní tábor Osika byl založen ve spolupráci SRPŠ a pionýrské organizace ve školním roce 1958 – 59. V dalším roce se začala stavět zděná budova, ve které je dodnes jídelna a kuchyně. V 80. letech se začala přístavba další budovy. V ní je společenská místnost. Ve stejné době byly zakoupeny chatky a nové stany s podsadami, bylo vybudováno nové sociální zařízení. Do roku 1989 – 90 se zde pořádaly i mezinárodní tábory. Potom přešel tábor zcela do vlastnictví SRPDŠ (Sdružení rodičů a přátel dětí a školy) při 1. ZŠ v J. Hradci.
Ubytování je možné ve větších chatkách (počet 11) a ve stanech, které jsou stavěny sezónně (červenec – srpen). Ve zděné budově u kuchyně jsou 3 místa na spaní a samostatné sociální zařízení. K dispozici je kuchyně, jídelna a společenská místnost. Tábor je vybaven odpovídajícím sociálním zařízením (sprchy, WC).
Tábor se nachází v těsné blízkosti rybníka Osika a rekreačního zařízení Osika blízko Nové Bystřice. V rekreačním středisku Osika je též možnost nákupu. Do tábora je možno dojet autobusem nebo úzkokolejnou dráhou z Jindřichova Hradce. Zastávky jsou velmi blízko tábora. Nabízí se též možnost zajímavých výletů na zříceninu hradu Landštejn, do Nové Bystřice, Starého Města, Slavonic a Dačic. Lze použít linkových autobusů.
Cenové relace
(Ceny jsou na osobu a den):
chata – 4 místa – 150 Kč za osobu
Letní tábor je možné využít i pro školní výlety. V případě zájmu je možné se přes některý z kontaktů informovat na 1. základní škole.
Fotografie tábora Osiky
Veronika Bílkovská z 8. A napsala o prázdninách na Osice v létě 2009:
Letos jsem byla o prázdninách na táboře Osika. Jeli jsme tam 12. července a odjížděli 25. července. Náš dopravní prostředek byl vlak, ale věci se vezli autem. Když jsme přijeli, vzali jsme si batohy a šli si najít nějaký pěkný stan, ve kterém budeme 14 dní bydlet. Po dlouhém seznamování, byl nástup.
Po dvou dnech, nás nechali vytáhnout barvu, v jakém družstvu budeme. Otevřela jsem oči a v ruce jsem měla zelený lístek. Soutěžili jsme v různých disciplínách, ale některé byly velmi těžké. Nakonec jsme všechno zvládli jen s malými úrazy.
Jestliže někdo dostal dopis, nebo něco ztratil a našlo se to, běhali se kolečka, nebo jiný úkol. Každý den měl službu jiný oddíl. Služba spočívá v tom, že se musí vyvěšovat vlajka, hlídkovat a uklízet nepořádek. Ten, kdo je drzý, nebo udělá něco, co se nesmí, tak dostane trest.
Vedoucích a dětí tam bylo hodně. Mnohokrát jsme se koupali v rybníce Osika a také jsme měli balónkovou bitvu. Po pár minutách jsme se už polívali vodou v ešusu a kýblech. Všichni byli promoklí až na kost. Také nechyběla návštěva rodičů. Přijeli v sobotu, týden po příjezdu, aby viděli, jak hospodaříme.
Pro zpestření k nám přijeli hasiči a také policisté. Hasiči nám dovolili zkusit hasit, ale naštěstí žádný požár nebyl. Policisté nám zase pro změnu ukázali něco s policejními psy. Nenudili jsme se a to bylo hlavní.
Museli jsme trénovat nožičky a tak jsme si dali pár výletů. Šli jsme na Landštejn, a na různě obchůzky. Na Landštejně jsme dostali rozchod, abychom si ho mohli prohlédnout. Pak jsme se přesunuli do jedné menší zahrádky, kde jsme si odpočinuli a nabrali sílu na zpáteční cestu.
Párkrát nám také pršelo, ale nic nám náladu nezkazilo. Převážně bylo horko. Vařili nám tam dobře a my si nemůžeme stěžovat. Všechno proběhlo bez komplikací a my jsme rádi, že jsme si to mohli užít a být mezi těmi, na kterých nám moc záleží. Osika byla užasná a příští rok, bych chtěla jet znovu.
Příspěvky (RSS)